Mystický EGYPT

Moudrost EGYPTA

2011-09-16T12:09:00.000+02:00

Egypt se stal synonymem pro pyramidy, poušť a záhadnou řekuNil. Přesto, kromě nádherných chrámů, které nám zanechal, oplýval starodávnýEgypt i moudrostí, o níž mluví Platón ve svých dialozích a Římané ve svýchzprávách z válečných tažení. Tato civilizace měla velké astronomické aastrologické znalosti a odvolávala se na poznatky ze své minulosti tak staré,že je to pro nás někdy až neuvěřitelné. Jednotlivec pozoroval prostředí, v němžžil, a dle zákonů, které vládnou přírodě, se snažil žít i on sám. Z tohotoúsilí se zrodila vznešená morálka, která zůstala zaznamenána ve slovech, jež knám promlouvají z minulosti, avšak čerstvá a platná, jako by je psal filosofsoučasné doby.

1. Nebuď pyšný na své vědění, raď se s neuvědomělým jako sevzdělancem, neboť nelze dosáhnouti hranic umění.

2. Pokud jsi se stal velkým poté, co jsi byl malým, pokudjsi se stal bohatým poté, co jsi byl chudým, nebuď dychtivý po svém bohatství,neboť ti bylo darováno Bohem.

3. Neubližuj člověku, aby jiný neublížil tobě. Nebuď tvrdéhosrdce k člověku, pokud se za něj můžeš přimluvit.

4. Klást překážky zákonu znamená otevřít dveře násilí.

5. Pokud jsi mocný člověk, pěstuj vzdělání a vybraná slova.Rozkazuj pouze proto, abys řídil. Být dogmatický znamená jednat špatně. Ať tvémyšlenky nejsou povýšené, ať tvé myšlenky nejsou nízké. Vydávej rozkazy a dbejna to, aby se vykonaly. Nemluv prudce, ale s vážnou tváří. Pokud máš žhavésrdce, mírni svou vznětlivost. Vlídný člověk překoná všechny překážky.

6. Nevysmívej se slepému a nezhoršuj osud mrzáka! Netýrejčlověka, který jest v rukou božích, a nevrhej se zuřivě na toho, kdo seprohřeší vůči němu.

7. Požehnáním řemeslníka jsou jeho pracovní nástroje.

8. Přeješ-li si, aby se ti dobře vedlo, chraň se všehozlého! Střez se lakomství! Je to chorobné, nevyléčitelné utrpení. Je to snůškavší špatnosti, je to pytel vší nepravosti.

9. Pád člověka dlí v jeho jazyce. Dej si pozor, abysneuškodil sám sobě.

10. Neodděluj svou mysl od svého jazyka, a všechny tvé plánybudou mít úspěch. Bohu se protiví falšování slov, velkou nechuť cítí kpokrytectví.

11. Člověk, který pronáší křivá slova, nemůže očekávatvlídné chování ostatních.

12. Srdce člověka je jako sýpka, ve které se uskladňujíodpovědi všech druhů. Vyber si ty, které jsou dobré, a vyjadřuj se pomocí nich,ale dobře ve svém nitru střež ty špatné.

13. Není nikdo, kdo šidí jiného a zároveň není sám šizen.Není nikdo, kdo jde špatnou cestou a prospívá v životě.

14. Pokud kráčíš po cestě, kterou budují tvé ruce den zadnem, přijdeš na místo, na které máš přijít.

15. Ti, kteří mysleli na moudrosti a psali pro potomstvo,žili pro ně. Vzpomínka na ně nezvadne v lidech, pokud jsou jejich výrokykrásné. Každá z jejich myšlenek zůstane platná jako něco nezapomenutelného auskuteční kulturu velkých.

16. Pravda se musí ukrývat před slabými, aby nezešíleli.Musí se ukrývat před zlými, neboť použijí pouze její část jako zbraň proničení. Zamkni pravdu ve svém srdci, a ať mluví tvými činy. Poznání bude tvásíla, víra tvůj meč a mlčení tvůj neprorazitelný štít.

„Všechno se bojí časua čas se bojí pyramid.“

IN MEMORIAM Slavko Kroča

2011-07-21T07:55:00.005+02:00

12. 06. 1957 - 28. 06. 2011
Autor blogu v Egyptě, rok 2003 a 2005

Měl jsem možnost navštívit Egypt, poměrně nedávno. Ten, kdo vnímá tuto starou civilizaci způsobem alespoň trošku v dnešním dnu naznačeným, pochopí, že to, co vidí, se v jednom okamžiku skutečně stává neskutečným. Existují tisíce jiných památek po celém světě, které uchvátí člověka v daném okamžiku, a aniž by možná tušil proč, aniž by se racionálně ptal, jak je to možné, tak vnímá jistou skutečnost, která dnes prakticky už neexistuje s ohledem na to, že tato civilizace už dávno zmizela v podobě, jakou nám popisují některé staré texty, které se zachovaly.

Když se přepluje Nil, na druhém břehu je možné navštívit celý komplex zádušních chrámů, posvátných míst, kde se nachází Údolí králů, Údolí královen a známé Memnonovy kolosy.

To, co by si měl uvědomit každý, kdo se dívá na tyto posvátné stavby, ať už se jedná o pyramidy, chrámy, města, pohřebiště nebo různé další stavby, které mají svůj vlastní význam a funkci, je, že se člověk cítí před těmito památkami velmi malý. Já, když jsem viděl ty obrovské kvádry pyramid, jsem se ptal, kdo to stavěl, pro koho a proč. Nikdo na tomto světě by možná nedokázal říct se stoprocentní jistotou, proč, jak a odpovědět na všechny tyto otázky. Je mnoho teorií a diskusí.

Staří Egypťané velmi dobře vnímali vztah mezi tím, čím jsem, a tím, do čeho mám vstoupit v daném okamžiku. To, do čeho mám vstoupit v daném okamžiku, pokud chci prožít to, čemu obvykle říkáme posvátné, je stavba, která může mít nejrůznější podoby. Ale na druhou stranu, v Egyptě existuje určitý kánon, který se podobá právě tomuto schématu. Každý chrám v sobě zahrnuje sedm základních složek.

To znamená, že už tato připomínka mohla vést mnohé lidi k tomu, aby s určitou láskou a úctou, ne pouze kvůli živobytí, vkládali svoji vůli, svoji sílu do toho, aby tento stát vypadal tak, jak vypadal.

Reliéfy jsou natolik jemné a rozpracované, že je až neskutečné, jak je možné tak ohromné množství ploch vyzdobit scénami ze života faraónů… obětují bohům… Vidíme Hathor, která kojí faraóna, tady je Anubis, Osiris… Reliéfy byly kolorované, ne na všech stěnách a ve všech místnostech chrámu je ta barva zachovaná.

Tady vidíme sfingu skoro 160 m dlouhou, 20 m vysokou. I zde se liší názory na to, kdo dal sfingu vybudovat. Existuje mnoho teorií. Většina soudí, že je to dílo Thutmose IV. a to podle stély, která je umístěna mezi jejími tlapami. Existuje příběh, který říká, že mladý princ, než se stal faraónem Thutmosem IV., měl sen, když unavený usnul mezi tlapami sfingy, ve kterém mu sfinga říkala, že už je unavená z písku, který se na ni neustále nanáší, a pokud jí pomůže, odmění ho tak, že se stane faraónem. A skutečně Thutmose IV. nechal udělat kolem sfingy ochrannou zeď a krátce nato se stal faraónem. Ten příběh nám nemusí nic říkat, ale je zaznamenán na nálezech.

Já bych to zakončil slovy zakladatele Nové Akropolis, který na konci své knihy Théby, kde popisuje některé zajímavé momenty týkající se Théb, ať už východních, kde se nachází Luxor a Karnak, nebo západních, kde jsou pohřebiště, zádušní chrámy a všechno to, co je spojené s tou druhou stránkou života, dnešní člověk by tomu řekl se světem mrtvých. Jenže pro Egypťany existoval jeden Život, který měl dvě tváře: život a smrt, kde uvádí na konci knihy: „Blažený jest ten, kdo žije v Thébách, blažený jest ten, kdo umírá v Thébách.“

Slavko Kroča

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 35.

2011-05-19T14:17:00.001+02:00

Téměř dramatická fotografie průčelí a vstupu ptolemaiovského chrámu Hathor a Maat v Dér el-Medíně. (Autor fotografie je p. Fernand Schwarz)

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------
│ 41 │ 42 │ 43 │ 44 │ 45 │ 46 │ 47 │ 48 │
---------------------------------------------------------

Abydos

2011-05-04T09:20:00.000+02:00

Abydos, celkový pohled na průčelí chrámu Sethiho I., Abydos, 19. dynastie - foto 2003

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 013

2011-04-24T12:42:00.000+02:00

Kolosální socha faraona Ramesse II, chrám boha Amona v Luxoru, 19. dynastie.

Gíza

2011-04-13T11:06:00.001+02:00

Gíza
Ilustrace z 7. svazku díla "Edme François Jomard, Description de l'Égypte: ou recueil des observations et des recherches qui ont été faites en Égypte pendant l'expédition de l'armée française, publié par les ordres de Sa Majesté l'Empereur Napoléon le Grand (Band 2,2,5: Planches 5): Antiquités, Paris, 1822" (Popis Egypta: nebo zprávy o pozorování a výzkumu, které byly provedeny v Egyptě během expedice francouzské armády...).

Karnak – Socha boha Amona

2011-04-03T09:28:00.001+02:00

Stojící socha boha Amona, Karnak, 18. dynastie, období vlády faraona Tutanchamona.
Viz take příspěvky:
Amon – Karnak
Karnak – Socha boha Amona
Karnak – Socha boha Amona

▲ Další fotografie boha Amona, Karnak - 2011.

Egyptské obličeje

2011-04-01T06:27:00.001+02:00

Několik krásných soch z cest 2003 a 2005.
Video v plném rozlišení (HD-1280x720) je na adrese
http://www.youtube.com/watch?v=CUWOcnIMN9g

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 34.

2011-03-31T07:24:00.006+02:00

Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, pohled na vstupní bránu a zeď, která obepíná celý komplex. Samotná brána je vyrobena z kamenných bloků a zeď z nepáleneé hlíny. Podobná fotografie byla publikována v 8. části tohoto seriálu o ptolemaiovském chrámu Hathor a Maat. (Autor fotografie je p. Fernand Schwarz)

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------
│ 41 │ 42 │ 43 │ 44 │ 45 │ 46 │ 47 │ 48 │
---------------------------------------------------------

Karnak – Socha bohyně Amunet

2011-03-27T11:44:00.000+02:00

Stojící socha bohyně Amunet, Karnak, 18. dynastie, období vlády faraona Tutanchamona. Amunet nebo také Amaunet je je členkou Osmera nebo Ogdoády, a jeji božský protějšek je bůh Amon.
Viz take příspěvek: Karnak – Socha boha Amona

Ramesse III. – Chrám boha Chonsua – Karnak

2011-03-21T12:01:00.001+01:00

Fotografie zobrazuje faraona Ramesse III. při obětování,
detail nástěnné malby (po rekonstrukci), chrám boha Chonsua, Karnak, XX. dynastie (2011).

viz také: Ramesse III. – Chrám boha Chonsua – Karnak

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 33.

2011-03-16T19:55:00.002+01:00

Ptolemaiovský chrám zasvěcený Hathor a Maat, Dér el-Medína.
Tato kresba byla publikována v díle:
Champollion-Figeac, Jacques-Joseph, Egypte ancienne, Paris, Didot, 1840.

Publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------
│ 41 │ 42 │ 43 │ 44 │ 45 │ 46 │ 47 │ 48 │
---------------------------------------------------------

Abydos - Anubis (2003)

2011-03-14T12:16:00.000+01:00

Anubis, malovaný reliéf, chrám Sethiho I., Abydos, 19. dynastie.

Chrám Beit el-Wali – Nová Kalabša – 02

2011-03-07T12:31:00.005+01:00

Beit el-Wali (Bét el-Walí), chrám Ramesse II., 19. dynastie.
Na fotografii z vestibulu (viz plán chrámu) je zobrazen faraon Ramesse II. při masakrování Libijců. Na vedlejší zdi (vlevo) je bohyně Anuket. I když tato fotografie není dostatečně kvalitní, dovoluje ukázat oslavu vítězství faraona Ramesse II. nad nepřáteli. lTento chrám, zasvěcený bohu Amonovi, byl přesunout na ostrov Nová Kalabša při výstavbě asuánské přehrady.

▼ Další fotografie výše zobrazené scény.

Abydos – Sethi I. a bůh Mereh nebo Merhy

2011-03-05T09:13:00.001+01:00

Faraon Sethi I. a bůh Merhy nebo Mereh (mrḥy) – chrám Sethiho I., Abydos, 19. dynastie - foto 2007. Mereh nebo Merhy je staroegyptský bůh, který se obvykle zobrazuje v podobě lidské postavy a s hlavou býka, nebo jako úplně černý býk, a nebo jako člověk s vousy. Je vždy ve spojení s bohem Osiridem, a často ho doprovází bohyně Isis, které se někdy říká „Dcera býka Mereha nebo Merhyho“. Tento bůh je ve spojení s aspekty smrti a regenerace.

Abydos – Horus, Isis, Osiris a Sethi I.

2011-03-04T09:14:00.002+01:00

Krásná scéna obětování, chrám Sethiho I., Abydos, 19. dynastie - foto 2007. Faraon Sethi I. timto obětním gestem (bohyně Maat v jeho ruce) naznačuje ochotu dodržování rovnováhy základních principů Maat, Řádu, Spravedlnosti a Pravdy. Horus (vlevo), Isis (uprostřed) a Osiris (vpravo) jsou bohové, kterým je oběť věnována.

Detail této scény byl publikován v příspěvku:
Abydos – Osiris, Isis a Horus

Podobné scény obětování viz zde:
Maat – Chonsu – Karnak
Maat – Chrám boha Chonsua – Karnak

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 012

2011-03-03T09:31:00.000+01:00

Strop s původní barevnou výzdobou představující hvězdnou oblohu s typickým zobrazením stylizovaných hvězd. Chrám Ramesse III., Medínit Habu, Západní Théby, 20. dynastie.

Ostov Fílé – Trajánův kiosek

2011-03-02T11:10:00.000+01:00

Ostov Fílé – Trajánův kiosek (Traján, 53–117 n. l.)
Velice elegantní objekt, kterému se kvůli stereotypu nešťastně říká faraonova lože nebo take postel, se nachází na východní straně ostrova. Tato nedokončená, obdélníková budova je jistě nejoblibenější na ostrově (Agilkia), a v dávných časech, ještě na původním ostrově, to byla i vstupní brána na ostrov. Kolem svého obvodu má 14 krásných sloupů, jenž kdysi podporovali dřevěnou střechu. Dvě ze čtyř stran budovy mají vyplň s reliéfy, na kterých je zobrazen císař Trajan ve společnosti bohů Osirise, Hora a bohyně Isis. Je pravděpodobně, že je tento svatostánek staršího data než je obvyklé uváděno.

Chrám Beit el-Wali – Nová Kalabša – 01

2011-02-28T11:10:00.008+01:00

Beit el-Wali (Bét el-Walí), chrám Ramesse II., 19. dynastie.
Na fotografii (ze svatyně – viz mapu) je zobrazen faraon Ramesse II. a bohyně Anuket.
Tento chrám, zasvěcený bohu Amonovi, byl přesunout (spolu s chrámy: Kalabša (řec. Talmis), kiosk Kertessi nebo Kartessi, Gerf Hussein) na ostrov Nová Kalabša při výstavbě asuánské přehrady. Ostrov Nová Kalabša se nachází asi jeden kilometr jižně od Asuánu. I když je samotný chrám hodně poničen, zachovalo se množství unikátních a nádherných malovaných reliéfů.

▲ Základní mapa chrámu s označením zobrazeného malovaného reliéfu.

▲ Po pravé straně vidíme výše zobrazený reliéf na kterém je bohyně Anuket kojící mladého Ramesse II. Úplně vlevo je bůh Chnum, napravo od Chnuma je Ramesse II., a za faraonem je bohyně Satet. (Na mapě je patrné umístění reliéfu ve svatyni chrámu.)

▲ Stéjný malovaný reliéf v díle francouzkého umělce a egyptologa Emile Prisse d'Avennes, byla publikována ve druhém svazku atlasu o egyptském umění v Paříži roku 1878. "Histoire de l'art egyptien, d'après les monuments, depuis les temps plus reculés jusqu'a la domination romaine" (Dějiny egyptského umění...).

▲ Mapa ostrova Nová Kalabša s označením jednotlivých chrámů, jenž se z důvodu výstavby asuánské přehrady přesunuli na tento ostrov.

100 pohledů na SFINGU – 041

2011-02-23T08:41:00.000+01:00

Pohled čtyřicátý první.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z východu (foto 2002).
Za sfingou je Chefrenova (Rachefova) pyramida.

Karnak – Socha boha Amona

2011-02-22T13:03:00.001+01:00

Socha boha Amona, Karnak, 18. dynastie.
Viz take příspěvky: Amon – Karnak nebo Karnak – Socha boha Amona

Thovt – Abydos

2011-02-22T08:57:00.001+01:00

Staroegyptský bůh Thovt s hlavou ibise, malovaný reliéf v chrámu Ramesse II., Abydos, 19. dynastie. (Autor fotografie tohoto krásného reliéfu je p. Fernand Schwarz - leden 2011)

Osiris – Chrám královny Hatšepsut

2011-02-21T13:33:00.000+01:00

Osiris, chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí (18. dynastie). Barevný reliéf je z svatyně boha Anubida.

Zapomenuté staroegyptské chrámy – Dabod

2011-02-21T10:22:00.005+01:00

Núbijský chrám Debod z ptolemaiovského období byl darován Španělsku, jako partnerskému státu, v rámci mezinárodní pomoci pří záchraně několiká staroegyptských chrámu v oblásti výstavby asuánské přehrady. Tento, nadmíru elegantní chrám, je v současné době v Madridu (od roku 1968).
Další tří chrámy, které Egypt věnoval jiným státům, obdobně jako chrám Debod jsou:
1. Chrám Dendur (v současné době v Metropolitním muzeu v New Yorku)
2. Chrám Ellesiya (v současné době v egyptském muzeu v Turínu)
3. Chrám Táfa (v současné době v Rijksmuseum van Oudheden v Leidenu)

Fotografie před přesunutím chrámu je z díla: Francis Frith, Upper Egypt and Ethiopia, Londýn, 1862

Ramesse II. – Memfis

2011-02-18T11:51:00.001+01:00

Kolosální socha Ramesse II., Memfis, XIX. dynastie.
Ilustrace z knihy The land of the monuments (notes of Egyptian travel), Joseph Pollard, Londýn, 1896

Memnonovy kolosy – 06

2011-02-17T14:43:00.001+01:00

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Malba je z proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

Ramesse II. – Memfis

2011-02-17T11:54:00.000+01:00

Kolosální socha Ramesse II., Memfis, XIX. dynastie. Socha vyrobena z červené žuly byla objevena v roce 1820 italským archeologem Giovanni Battista Caviglia (1770–1845). Tato unikátní historická fotografie dokládá stav sochy příbližně mezi roky 1900 a 1920.

Kom Ombo – Rechit nebo Rekhyt

2011-02-14T13:35:00.004+01:00

Pták Rechit nebo Rekhyt (čejka chocholatá), detail spodní části sloupu v chrámu Kom Ombo. Interpretace thoto staroegyptského symbolu je nejistá a dle mnohych i záhadná, Existuje však několik interpretací. Dle jedné (nejčastější), tento symbol představuje obyčejní lidé, poddané. Hieroglyf má v Gardinerovém seznamu číslo G 23 a G 24. Některé úvahy (modernější způsoby interpretace) vedou k významu, ze to byl znak, ktery částečně (vizuálně) odděloval část chrámu, kam se mohli dostat obyčejní lidé. Za tuto hranici už nemohli zajít. Ale tento symbol je k nalezení ve všech částech chramu, navíc skoro ve všech chrámech Egypta. Všechny tyto interpretace jsou však pod otazníkem, a to z důvodu, že je zapotřebí rozlišovat obsah toho, co nazývame symbol, a obsah toho, co představuje hieroglyfický znak. Číst hieroglyfický zápis není stéjně jako „číst symbol‘. Existuje více vyobrazení tohoto symbolu, nejčastějí je to ptak a chocholem, nebo lidská postava, jenž má na hlavě chochol, nebo lidská postava s křídly na zádech.

Karnak – Hypostylový sál

2011-02-11T13:11:00.000+01:00

Rekonstrukce Velkého hypostylového sálu v chrámu boha Amona, Karnak.
(kresba z publikace "Rameses the Great, or, Egypt 3300 years ago", Ferdinand de Lanoye, 1875)

Memnonovy kolosy – 05

2011-02-11T11:41:00.001+01:00

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
(Die Kolosse des Memnon in Ober-Ägypten, Hubert Sattler, olejomalba, 1846, Salzburg Museum).

Abydos – Re Harachtej

2011-02-11T08:11:00.002+01:00

Re Harachtej, 19. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos - foto 2003.

Nádherné vyobrazení boha Re-Harachteje, jenž podává posvátný anch (symbolický vdechuje život) Sethimu I.

Abú Simbel – 22 paviánů

2011-02-10T11:45:00.001+01:00

Průčelí Velkého chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu končí řadou 22 paviánů.
Každý z nich má zvednuté ruce, jenž mají symbolizovat pozdrav vycházejícímu slunci. Na fotografie z roku 2005 je zobrazeno 6 paviánů, jenž jsou nad jižní (první zleva) sochou faraona Ramesse II.
viz příspěvek Abú Simbel – Chrám Ramesse II.

Abú Simbel – Svatyně

2011-02-09T10:54:00.003+01:00

Svatyně ve Velkém chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Tento kolosální núbijský chrám byl v roce 1968 přesunout, aby byl zachráněn před zatopením při výstavbě asuánské přehrady, velkou záchranou akcí pod patronátem Unesca. Je pravděpodobně nejpůsobivějším egyptským chrámem a to především kvůli své výzdobě průčelí. Veliký Ramesse II. nechal postavit tento chrám a zasvětil ho bohu Re-Harachtejovi.
Fotografie zobrazuje detail svatyně s výklenkem, ve kterém jsou sochy Ramesse II. (druhý zprava), a bohů Re-Harachteje (úplně vpravo), Amona-Re (druhý zleva, vedle Ptaha) a Ptaha (vlevo ve stínu). Jednotliví bohové vládnou posvátným územím, a to takto: Amon-Re v Thébách (Luxor a Karnak), Ptah v Memfisu a Re-Harachtej v Heliopoli.

▲ Další fotografie

▲ Tato kresba ze svatyně Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

Poznámka:
Autor tohto blogu nahodou narazi wikipedii na větu:
„Perličkou místních průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. Sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě. Vzhledem k rozsahu celého projektu jde ovšem o chybu zcela nepatrnou“.
Kdyby komentař neměl poslední větu, tak je toto pro mnohé užitečná informace, ale poslední věta, jenž tvrdí že jde o chybu zcela nepatrnou.... Astronomické znalosti starodávných Egypťanů jsou pověstné, a nepřipouští "nepatrné" chyby.

2011-02-08T12:44:00.000+01:00

Velký hypostylový sál, chrám Ramesse II. – Ramesseum, 19. dynastie.
Kresba je z publikace »Luxor and its temples«, autor Blackman Aylward Manley, Londýn 1923, autor kresby je M. Benton Fletcher.

Karnak – Socha boha Amona

2011-02-08T09:53:00.003+01:00

Stojící socha boha Amona, Karnak, 18. dynastie, období vlády faraona Tutanchamona. Po pravé straně od Amona je socha jeho božského protějšku Amunet nebo také Amaunet (tato bohyně je členkou Osmera nebo Ogdoády).

Viz take příspěvek Amon – Karnak.

Abú Simbel – Socha Ramesse II.

2011-02-07T11:26:00.003+01:00

Ramesse II., průčelí chrámu v Abú Simbelu, 19. dynastie.
První (zleva) ze čtyř soch Ramesse II.

▲ Další fotografie

Abú Simbel – Chrám Ramesse II.

2011-02-07T10:26:00.008+01:00

Průčelí kolosálního chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu, 19. dynastie.
Velký chrám v Abú Simbelu nechal postavit faraon Ramesse II. na počest boha Re Harachteje. Uprostřed (nad vstupem) je reliéf tohoto boha a po stranách jsou kolosální sochy (více než 20 m vysoké) představující faraona Ramesse II. Hlava druhé sochy zleva je zničená a leží dole pod sedící postavou faraona. Stojí za zmínku napsat, že jsou tyto sedící sochy Ramesse II. vyšší než sochy Memnonových kolosů.

▲ Další fotografie

▲ Nazev této krásné kresby z roku 1841 je "Temple d'Ibsamboul", publikace "Panorama d'Egypte et de Nubie, autor Hector Horeau.

▲ Kresba Velkého chrámu v Abú Simbelu je z 3. svazku proslulé publikace „Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien“, Karl Richard Lepsius, 1849–1856.

▲ Velký chrám Ramesse II. v Abú Simbelu. Ilustrace z knihy The land of the monuments (notes of Egyptian travel), Joseph Pollard, Londýn, 1896

Kom Ombo – Sachmet

2011-02-04T19:48:00.001+01:00

Proslulý reliéf bohyně Sachmet (Sekhmet),
chrám v Kom Ombu, Ptolemaiovské období.

Ramesse II. – Muzeum Núbie, Asuán

2011-02-04T14:40:00.002+01:00

Detail stojící sochy Ramesse II, Muzeum Núbie, Asuán, 19. dynastia
Socha Ramesse II., vysoka 8 m, původně byla součásti kolonády v tzv. chrámu Gerf Husseina (Núbie), jenž byl přesunout na jiné místo z důvodu vystavby Asuánské přehrady. Chrám nechal postavit faraon Ramesse II., a byl přesunout na ostrov Nová Kalabša, kde se nacházejí i některé další (přesunuté) chrámy.

100 pohledů na SFINGU – 040

2011-02-04T13:11:00.000+01:00

Pohled čtyřicátý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z východu (foto 2005).
Za sfingou je Chefrenova (Rachefova) pyramida.

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 32.

2011-02-01T13:45:00.004+01:00

Krásný celkový pohled na otevřené nádvoří a pronaos v chrámu Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období. (Autor fotografie je p. Fernand Schwarz - 2010)

Publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------
│ 41 │ 42 │ 43 │ 44 │ 45 │ 46 │ 47 │ 48 │
---------------------------------------------------------

Amon – Chrám královny Hatšepsut - 2

2011-01-31T14:38:00.001+01:00

Amon, chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí (18. dynastie). Sedící bůh Amon před kterým se nachází množství obětních darů. Tento barevný reliéf je z svatyně boha Anubida. Viz také: Amon – Chrám královny Hatšepsut

Kom Ombo – Re Harachtej, Maat, Sachmet

2011-01-29T09:46:00.000+01:00

Re Harachtej (vlevo), Maat (uprostřed) a Sachmet (vpravo), chrám v Kom Ombu, Ptolemaiovské období

Dér el-Bahrí – svatyně boha Anubida

2011-01-28T14:08:00.001+01:00

Krásně zdobená zeď ve svatyni boha Anubida, chrám královny Hatšepsut, 2. terasa, Dér el-Bahrí (18. dynastie).
Pod stropem je vyobrazena supice (představuje bohyni Nechbet, ochrankyni Horního Egypta) a také zdobený vlys (napodobuje tzv. Kheker vlys), který se skádá z řady kober (představují bohyni Vedžat, ochrankyni Dolního Egypta).

Thovt – Muzeum Núbie, Asuán

2011-01-27T13:33:00.000+01:00

Thovt v podobě paviána, červená (asuánská) žula, Muzeum Núbie, Asuán.
Koruna s měsícem na hlavě paviána má naznačit lunární charakter boha Thovta.
Socha původně pochází z kolosálního chrámu v Abú Simbelu, kterého nechal postavit Veliký Ramesse II. na počest boha Re Harachteje.

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 31.

2011-01-27T09:17:00.001+01:00

Tato fotografie zobrazuje střechu chrámu Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
Fotografie má především dokumentační význam.

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------
│ 41 │ 42 │ 43 │ 44 │ 45 │ 46 │ 47 │ 48 │
---------------------------------------------------------

Kom Ombo – Okřídlené slunce

2011-01-26T12:13:00.001+01:00

Okřídlené slunce nad vstupem do chrámu v Kom Ombu, Ptolemaiovské období.
Z důvodu, že je chrám v Kom Ombu zasvecen dvěma bohům a je zcela symetrický, každému z bohů náleží i vlastní vstup do chrámu (jižní část je zasvěcena Sobekovi a severní Horovi staršímu). Tato fotografie je nad vstupem do jižní části chrámu (vpravo) – viz příspěvek Kom Ombo.

Chrám Hathor-Maat – Maat a Hathor

2011-01-25T12:05:00.004+01:00

Maat (vlevo), Hathor (uprostřed) a Ptolemaios IV. (vpravo), Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období. (Autor fotografie je p. Fernand Schwarz - 2010)

▲ Další fotografie:

▲ Další fotografie:

Reliéf zobrazuje Ptolemaia IV. při obětování. Před faraonem jsou bohyně Maat a Hathor. Reliéf je ze svatyně zasvěcené bohům Amonovi, Re a Osiridovi. Nachází se v severní svatyni (severní stěna, mapa č. 1 ) chrámu Hathor-Maat v Dér el-Medíně. Po stranách jsou již popsané reliéfy.

Pohled na 3D model chrámu a umístění reliefu:

Přehled všech reliéfů ze stéjné svatyně:
Anubis a Neftis
Ihet
Horus
Amon
Maat
Isis (jižní stěna)
Hathor
Nut
Isis (severní stěna)
Nut, Osiris, Ptolemaios VI.

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------

Anubis – Chrám královny Hatšepsut

2011-01-21T12:46:00.001+01:00

Fotografie zobrazuje malovaný reliéf stojícího boha Anubida v chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí (18. dynastie). Tento výjev pochází ze svatyně (kaple) boha Anubida. Je to jedeno z nejllepších vyobrazení tohoto boha, s jednoduchou kresbou, přesně dle kánonu.

Staroegyptské symboly – Djed (Džed)

2011-01-21T11:57:00.000+01:00

Staroegyptské symboly – Džed (Djed), symboll stability. Reliéf je z chrámu královny Hatšepsut, Dér el-Bahrí (18. dynastie).

Fílé (Philae) – Svatyně bohyně Isis (Eset)

2011-01-21T09:14:00.001+01:00

Pohled na oltář ve svatyni bohyně Isis (Eset), chrám bohyně Isis, ostrov Fílé (Philae), Horní Egypt, Ptolemaiovské období. Jiný pohled (hodba, která vede do svatyně) byl publikován v příspěvku 100 neobvyklých pohledů na Egypt – 004

Hrobka vezíra Ramose ( TT55) – část 6.

2011-01-21T08:29:00.003+01:00

Pohled na vchod (vstup) do hrobky Ramose – TT55, Šéch Abd el-Kurna, 18. dynastie. (na mapě č. 2)

Hrobka vezíra Ramose - část 1.
Hrobka vezíra Ramose - část 2.
Hrobka vezíra Ramose - část 3.
Hrobka vezíra Ramose - část 4.
Hrobka vezíra Ramose - část 5.
Hrobka vezíra Ramose - část 6.

Amon – Karnak

2010-12-15T13:08:00.003+01:00

Socha boha Amona, 18. dynastie,
období vlády faraona Tutanchamona, Karnak - 2005.
(Někteří usuzují, že tato socha zpodobňuje mladého faraona Tutanchamona).

▲ Další fotografie boha Amona, Karnak - 2005.

Ptah – Chrám boha Chonsa – Karnak

2010-12-14T20:39:00.000+01:00

Rozbitá socha boha Ptaha, chrám boha Chonsua v Karnaku, 20. dynastie.
Je to pouze torzo, pravděpodobně krásné (stojící) sochy boha Ptaha.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 011

2010-11-24T20:09:00.001+01:00

Chrám Ramesse III., Medínit Habu, Západní Théby, 20. dynastie.
Pohled z balónu na první pylon, první otevřené nádvoří, druhy pylon a druhé otevřené nádvoří.

Mentuhotep II. – Dér el-Bahrí

2010-11-23T06:32:00.004+01:00

Ruiny chrámu Mentuhotepa II., Dér el-Bahrí, 11. dynastie.
Nachází se po levé straně chrámového komplexu královny Hatšepsut.

▲ Další fotografie chrámu.

▲ Rekonstrukce chrámu Mentuhotepa II. v Dér el-Bahrí.
Ilustrace je z publikace "Edouard Naville, The XIth dynasty temple at Deir el-Bahari, část 2., Londýn, 1910", která vyšla v edici The Egypt Exploration Fund, svazek 30.

Elefantina – Mentuhotep II. – Chrám bohyně Satet

2010-11-17T09:15:00.001+01:00

Další z chrámu zasvěcený bohyni Satet na ostrově Elefantina, kterého nechal postavit faraon Mentuhotep II., 11. dynastie. Přesné místo chrámu je zakreslené na mapě ostrova Elefantina.

Elefantina – Senusret I. – Chrám bohyně Satet

2010-11-16T10:43:00.000+01:00

Pohled na rekonstuovaný chrám bohyně Satet, kterého nechal postavit faraon Senusret I. na ostrově Elefantina, 12. dynastie. Přesné místo chrámu je zakreslené na mapě ostrova Elefantina.

Petosiris – Tuna el-Gebel

2010-11-14T09:20:00.001+01:00

Tuna el-Gebel, v dálce se nachází hrobka Petosirise (eg. Padiusir), nebo také Anchefenchonsu (Chonsu je jeho život), polovina 4. století př. n. l., Ptolemaiovské období.
Petosiris byl vysoce postavený kněz boha Thovta v Hermopoli (Hermopolis Magna, eg. Chemenu). Hrobku objevil v roce 1919 fr. egyptlog Gustave Lefebvre, který zároven vedl výzkum a rekonstrukci a v roce 1924 vydál o celém projektu hrobky Petosirise obsáhlou zprávu pod názvem "Le tombeau de Petosiris".

▲ Další fotografie celé oblásti.

▲ Další fotografie hrobky Petosirise (vpravo).

Falešné dveře – Medínit Habu

2010-11-12T15:13:00.001+01:00

Falešné dveře z chrámu Ramesse III, červená žula, Medínit Habu, 20. dynastie

Chrám v Luxoru – Pylony

2010-11-11T20:59:00.000+01:00

Další ze série fotografií na kterých je zobrazeno průčelí chrámu v Luxoru.
Fotografie zobrazuje vstupní prostor s obeliskem, sochami Ramesse II. a první pylon chrámu boha Amona v Luxoru.

100 pohledů na SFINGU – 039

2010-11-09T20:23:00.000+01:00

Pohled třicátý devátý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihovýchodu (foto 2005).
V pozadí je Cheopsova (Chufuova) pyramida. Bílá budova po levé straně pyramidy je Muzeum Sluneční bárky.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 010

2010-11-05T15:51:00.000+01:00

Tento krásný reliéf zobrazuje ležícího boha Osirida, kterého ochraňují a doprovázejí okřídlené bohyně Isis (vpravo) a Neftis (vlevo).
Zvlášnosti této scény je poloha boha Osirida, který je zde zobrazen jako ležící na boku (kdyby se fotografie otočila o 90 stupňu doleva, byl by Osiris ve své standardní, stojící pozici. Scéna se nachází na zdi, před vchodem do kaple zasvěcené bohu Osiridovi, na terasa chrámu bohyně Hathor, Dendera, Ptolemaiovské období.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 009

2010-11-04T15:11:00.001+01:00

Chrám v Luxoru – tří dominanty, 19. dynastie (foto 2003)
Pohled na vchod do chrámu boha Amona v Luxoru. Zcela vepředu je vidět obelisk (po levé straně vchodu a před prvním pylonem) s podstavcem, kterého obklopují paviáni. Za obeliskem (po levé straně vchodu a před prvním pylonem) je kolosální sedící socha Ramesse II. a úplně vzadu další kolosální socha Ramesse II., která se nachází v rámci prvního nádvoří.

Abydos – Ptah a Sethi I.

2010-11-03T06:05:00.000+01:00

Sethi I. a Ptah, reliéf na boční zdi (vpravo) u vstupu do chrámu v Abydu, 19. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos – foto 2007.

Přednášky o Egyptě: EGYPTSKÁ MEDICÍNA

2010-11-02T21:19:00.004+01:00

EGYPTSKÁ MEDICÍNA

Přednáška

• Složení člověka dle Egypťanů

• Egyptští ochránci lékařství

• Lékařské papyry

Mereruka – Sakkára

2010-11-02T06:25:00.000+01:00

Falešné dveře z mastaby vezíra Mereruky, Sakkára . Mereruka byl vezírem během vlády faraona Tetiho, zakladatele 6. dynastie. Falešné dveře oddělovaly dvě úrovně existence, viditelnou (pozemskou) a neviditelnou (posmrtnou).

Staroegyptské symboly – Anch a Was

2010-11-01T20:42:00.001+01:00

Anch s rukama, ve kterých jsou posvátné hole was. Po straně jsou částečně vidět kartuše Ramesse III. Zde zobrazený Anch s rukama je symbolem posvátnosti života a to ve spojení s posvátnou holi was jako duchovní sílou. Tato krásná ornamentální výzdoba pochází z chrámu Ramesse III. v Medínit Habu, 20. dynastie. Na fotografii jsou patrné i graffiti s jmény, možna od návštevníků...

Chrám boha Ptaha – Karnak – část 7.

2010-11-01T20:02:00.002+01:00

Pohled z předchrámí na jednotlivé vstupní brány, chrám boha Praha v Karnaku. Teměř na konci, u vstupu do chrámu boha Ptaha, je autor tohoto blogu.

▲ Další, skoro identický pohled.

Mapa:
1. První brána
2. Druhá brána
3. Třetí brána
4. Čtvrtá brána
5. Pátá brána
6. Šestá brána
7. Oltář
8. Svatyně boha Ptaha s jeho sochou
9. Svatyně bohyně Hathor se sochou bohyně Sachmet
10. Svatyně boha Nefertema

Chrám boha Ptaha – Karnak – část 6.

2010-11-01T06:42:00.002+01:00

Bůh Ptah, sedící socha na podstavci, bez hlavy, čérná žula, svatyně zasvěcená Ptahovi, chrám boha Ptaha v Karnaku. Na rozdil od sochy bohyně Sachmet je tato socha podstatně menší, ale nádherně řemeslně zpracovaná.

Mapa:
1. První brána
2. Druhá brána
3. Třetí brána
4. Čtvrtá brána
5. Pátá brána
6. Šestá brána
7. Oltář
8. Svatyně boha Ptaha s jeho sochou
9. Svatyně bohyně Hathor se sochou bohyně Sachmet
10. Svatyně boha Nefertema

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 008

2010-10-31T19:48:00.004+01:00

Tzv. královský sarkofág z jednoho kusu červéné žuly který se nachází v pohřební komoře, Cheopsova (Chufuova) pyramida. Sarofág je dle tradice umístěn na západní stěně komory. Je třeba připomenout, že kolem tohoto „sarkofágu“ panují dodnes nelogičnosti a spory, jenž se vztahují na chodbu, která vedé do místnosti, kde je sarkofág umístěn. Chodba je totíž menších rozměrů, než je velikost sarkofágu. Už v 19. století se o tomto tématu spekulovalo. Zda se, že se racionálně tato „záhada“ nedá vysvětlit. Úvahy vedou směrem, že nejdříve byl sarkofág a nad ním se vybudovala samotná komora??? Pozorný čténař jistě najde dostatek úvah o tomto tématu.

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 30.

2010-10-31T11:24:00.007+01:00

Některé egyptské symboly ze svatyně zasvěcené bohům: Amonovi - Sokarovi - Osiridovi, chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína.

▲ Žezlo sekhem, obvyklé označuje univerzální moc (bohů, panovníků, lidí, chrámů, míst...). Je skoro nemožné vystihnout rozmanitost používání tohoto staroegyptského symbolu, který dle Gardinerovy tabulky má označení S042. Tento nádherný reliéf a symbol, jenž prostřední část má v podobě otevřeného lotosového květu, se nachází mezi bohem Minem a Sokarovou bárkou, po pravé straně od vchodu do svatyně zasvěcené bohům: Amonovi - Sokarovi - Osiridovi.

▲ Na zdi po leve straně od vchodu do svatyně zasvěcené bohům Amonovi - Sokarovi - Osiridovi se nachází proslulá scéna „vážení srdce (duše)“ v rámci Osiridova soudu. Účel této scény v tomto chrámu je vázan za Osiridova mystéria a ceremonie pro řemeslníky v nedaleké vesnici v tzv. místě pravdy – Set Maat. Tedy není to scéna, která by byla vyrobna pro obřady zemřelých, jako v Egyptské knihy mrtvých. Srdce, které má hieroglyfický znak, který se podobá hliněné nádobě (u Gardinera F034) je na pravé straně váh. Celou scénu je možno vidět v příspěvku Chrám Hathor-Maat: část 12. nebo v příspěvku Chrám Hathor-Maat: Osiridův soud.

▲ Dalším symbolem ze stéjné svatyně je tzv. pírko bohyně Maat (u Gardinera H006), symbol jenž je na druhé straně váh, jako protiklad již popsanému srdci.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 007

2010-10-30T12:53:00.001+02:00

Tutanchamon – Zlatá maska, 18. dynastie, Egyptské muzeum, Káhira.
I když tento pohled na zlatou masku není nic neobvyklého, jedna se o unikátní a originální fotografii posmrtné masky faraona Tutanchamona z doby, kdy se ještě mohla fotografovat (foto 1998),

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 29.

2010-10-30T09:33:00.006+02:00

Skoro unikátní pohled na chrám Hathor-Maat z balónu.
Na fotografii je vidět vstupní brána, typická pro ptolemaiovské období, samotný chrám a zbytky dalších staveb. Dále tento záběr nabízí pohled na tak rozsáhlou stavební činnost v okolí chrámu.

(Autor publikované fotografie je p. Fernand Schwarz - 2010)

Již publikováné částy chrámu:
---------------------------------------------------------
│ 01 │ 02 │ 03 │ 04 │ 05 │ 06 │ 07 │ 08 │
---------------------------------------------------------
│ 09 │ 10 │ 11 │ 12 │ 13 │ 14 │ 15 │ 16 │
---------------------------------------------------------
│ 17 │ 18 │ 19 │ 20 │ 21 │ 22 │ 23 │ 24 │
---------------------------------------------------------
│ 25 │ 26 │ 27 │ 28 │ 29 │ 30 │ 31 │ 32 │
---------------------------------------------------------
│ 33 │ 34 │ 35 │ 36 │ 37 │ 38 │ 39 │ 40 │
---------------------------------------------------------

Chrám boha Ptaha – Karnak – část 5.

2010-10-29T11:39:00.005+02:00

▲ Bohyně Sachmet, stojící socha v lidské velikosti, čérná žula, svatyně zasvěcená bohyni Hathor, chrám boha Ptaha v Karnaku.

▲ Další fotografie bohyně Sachmet, nebeské manželky boha Ptaha.

Mapa:
1. První brána
2. Druhá brána
3. Třetí brána
4. Čtvrtá brána
5. Pátá brána
6. Šestá brána
7. Oltář
8. Svatyně boha Ptaha s jeho sochou
9. Svatyně bohyně Hathor se sochou bohyně Sachmet
10. Svatyně boha Nefertema

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 006

2010-10-29T11:19:00.000+02:00

Pohled na alej sfing (to co se zachovalo) spojující chrámy v Luxoru a v Karnaku.

Údolí králů – Hora El Kurna

2010-10-28T11:31:00.001+02:00

Dominantou nad Údolím králů je tzv Západní hora v podobě pyramidy El Kurna (někdy take El Kurn). Tato hora je dle tradice sídlem bohyně Meretseger. (Častý název pro Údolí králu, jenž se používal v 19. a první půlce 20. století je arabský název Biban el-Muluk).

Abydos – Kartuše Sethiho I.

2010-10-28T09:42:00.001+02:00

Kartuše faraona Sethiho I., malovaný reliéf, chrám Sethiho I., Abydos, 19. dynastie.

Nad kartuši jsou symboly Dolního (včela) a Horního (rákos) Egypta (trůní jméno faraona).

Staroegyptské symboly – Horní a Dolní Egypt

2010-10-27T20:28:00.002+02:00

Klasické symboly Horního (rákos) a Dolního (včela) Egypta.
Reliéf pochází ze svatyně bohyně Hathor, chrámu královny Hatšepsut, Dér el-Bahrí (18. dynastie).
Tyto symboly, jenž se nejčastějí používali před jmény faraonu, tzn. před kartušou, označovali skutečnost, že vladce je pánem obou zemí. Jinák řečeno, symboly jsou součástí tzv. trůního jména faraona.

▼ Další fotografie zobrazuje uvedené symboly nad kartuši královny Hatšepsut, chrám královny Hatšepsut, Dér el-Bahrí, 18. dynastie

Memnonovy kolosy – 04

2010-10-27T19:49:00.000+02:00

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Na fotografii kolos po pravé straně (2005).

Abydos – Osiris a Sethi I.

2010-10-25T20:48:00.000+02:00

Sethi I. při obětování bohu Osiridovi, Abydos, 19. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos – foto 2003.

100 pohledů na SFINGU – 038

2010-10-24T19:11:00.000+02:00

Pohled třicátý osmý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z jihozápadu (foto 2009).

Beni Hasan – Pohled na Nil

2010-10-24T12:25:00.001+02:00

Nekolik pohledu na Nil z významné lokality Beni Hasan.

▼ Pohled na Nil z bárky při ceste do Beni Hasanu.

Chrám boha Ptaha – Karnak – část 4.

2010-10-22T09:51:00.007+02:00

Pohled na vstupní brány do chrámu boha Praha v Karnaku.
Skrze celkem šest brán se musí projít, aby se přišlo k centrální svatyni boha Ptaha. Místo pohledu je zobrazeno červeným puntíkem, viz mapu. Připomínáme, že bohové Ptah, Sachmet a Nefertum tvoří tzv, memfiskou triádu.

Mapa:
1. První brána
2. Druhá brána
3. Třetí brána
4. Čtvrtá brána
5. Pátá brána
6. Šestá brána
7. Oltář
8. Svatyně boha Ptaha s jeho sochou
9. Svatyně bohyně Hathor se sochou bohyně Sachmet
10. Svatyně boha Nefertema

100 pohledů na PYRAMIDY v Gíze – 007

2010-10-22T06:13:00.002+02:00

Pohled sedmý.
Cheopsova (Chufuova) pyramida, pohled ze severovýchodu (foto 2005).
Přad pyramidou je částečně vidět i Muzeum Sluneční bárky.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 005

2010-10-21T07:03:00.001+02:00

Kartuše faraona Ramesse II. na sloupu Velkého hypostylového sálu v chrámu boha Amona, Karnak.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 004

2010-10-12T20:35:00.001+02:00

Pohled na oltář ve svatyni bohyně Isis (Eset), chrám bohyně Isis, ostrov Fílé (Philae), Horní Egypt, Ptolemaiovské období.

Abydos – Osiris, Isis a Horus

2010-10-10T15:18:00.000+02:00

Osiris (vpravo), Isis (uprostřed) a Horus (vlevo), Abydos, 19. dynastie, chrám Sethiho I., Abydos - foto 2003.
Další nádherná scéna z chrámu slavného faraona Sethiho I.

Víte, že ... Jídelna v hrobce – Údolí králů

2010-10-09T14:21:00.002+02:00

Pohled na hrobky, Údolí králů, foto 2002.

V knize „Egypt – Obrázky z cest“, v kapitole Hroby králů, autor Hanuš Mayer píše:

...„Malý, ne hluboko vedený skalní hrob nese u vchodu pamětihodný anglický nápis: „Reservováno na požití oběda“. – V thébské komoře mumiové obědváme! Posezení u stolu není nepříjemno a okříváme v milém chládku této štoly. Odraz světla od jasných písečných svahů a polí stačí osvětlovati tuto aparatní jídelnu...“

V této knize, která vyšla v Praze, roku 1908, v nakladatelství E. Beaufort, jsem narazil na tuto zajímavost o jidelně uvnitř hrobky. I přes velké pátrání se mi nepodařilo zjistit o kterou hrobku jde. Víme jen, že je to dle autora blízko hrobky Sethího I., nebo jak autor praví hrobu Belzoniova. (Autor knihy si zašel na oběd po prohlídce hrobky Sthiho I.)

100 pohledů na PYRAMIDY v Gíze – 006

2010-10-08T10:18:00.000+02:00

Pohled šestý.
Pohled na tří pyramidy v Gíze z jihozápadu (foto 2002).

vlevo: Mykerinova (Menkaureova) pyramida
uprosřed: Chefrenova (Rachefova) pyramida
vpravo: Cheopsova (Chufuova) pyramida

Chrám Hathor-Maat: Dér el-Medína – část 28.

2010-10-07T20:22:00.001+02:00

Hlavice pravého sloupu s lotosovými listy u vstupu do pronaosu, Chrám Hathor-Maat, Dér el-Medína, Ptolemaiovské období.
V 25. části seriálu o ptolemaiovském chrámu v Dér el-Medíně byla zobrazena levá hlavice sloupu a reliéfy oslavující Imhotepa, jeho matku a manželku. V tomto příspěvku je zobrazená pravá hlavice sloupu a reliéfy na samotném sloupu zobrazují a oslavují dalšího významného architekta Amenhotepa (syna Hapůuva).

Ozymandias – Ramesse II.

2010-10-07T10:49:00.002+02:00

Ozymandias (Osymandias) je řecké jméno pro egyptského faraona Ramesse II., neboli Ramesse Velikého. Na fotografii je ještě vidět text (viz rameno faraona) popisující Ramesse II. jako „Slunečného Prince".

Diodoros Sicilský ve své „Historické knihovně" zaznamenal nápis na podstavci kolosální sochy Ramesse II. v Ramesseu: „Já jsem král králů Osymandyas; kdo chce zkoumati, jak jsem veliký a kde ležím, ať překoná některé z mích děl“. Popis kolosa z Ramessea byl publikován v příspěvku Ramesseum. Název Ozymandias nebo Osymandias je tedy řecké zkomolené trůní jméno faraona Ramesse II, jenž zní – User-maat-re Setep-en-re nebo Usermaatre-Setepenre. V literatuře 19. a počátku 20. století se jméno Ozymandias často vyskytuje.

V minulosti bylo mnoho pokusu o přesun kolosální sochy do některých center Evropy jako např. do Paříže nebo Londýna, ale 18 m vysoká a 1000 tun vážící rozbitá socha je pořád na svém míste

Pro dokreslení obrazu uvádíme dva překlady sonetu (básně) Ozymandias, kterou napsal anglický romantický básník Shelley Percy Bysshe (04.08.1792 - 08.07.1822). Jak je patrné z textu, to, co je zpupné, netrvá věčně, a vše se nakonec v písek přemění, i toto kolosální dílo. Je zapotřebí také říct, že báseň zcela nespravedlivé zhodnocuje jak faraona tak i jeho dílo.

Ozymandias
Já potkal chodce z končin prastarých,
ten děl: „Bez trupu nohy kamenné
ční v poušti, v písku blízko vedle nich
tlí rozbitá tvář, čelo svraštěné,
rty šklebné, v nichž se chladný povel mih’,
dí: ‚Sochař uměl čísti vášní vření,
jež vryty v mrtvou hmotu žijí dál
než hruď, jich zdroj, než dlaň, jich provedení.‘
A na podstavci slova ta jsem čet’:‚
Jsem Ozymandias, jsem králů král,
má díla, Mocní, vizte a v prach hned!‘
Nic po stranách víc nezbylo, jen kolem
té trosky obrovské, kam stačil hled,
se písek vlnil v obzor dlouhým polem.“
(P. B. Shelley, Výbor z lyriky, přeložil Jaroslav Vrchlický, Praha: J. Otto, 1901)

Ozymandias
Poutník, jenž dávnou říší cestoval,
vyprávěl: V poušti jen dvě nohy stály,
obrovské torzo. Kousek opodál
se v písku otlučená hlava válí
a zpupná grimasa v té tváři dál
přežívá, mluví z díla sochaře -
řeč němých svědků neumlčí čas -
o panovačných choutkách vladaře.
A z postavce čteš slova sebechvály:
"Já jsem král králů Ozymandias,
hle, před mou stavbou jsou i velcí malí!"
Jinak nic nezůstalo. Do šíra
kol obřích trosek, do nichž slunce pálí,
písečná holá poušť se prostírá
(Tří stalice William Wordsworth, John Keats, P. B. Shelley, vybrala a přeložila Jarmila Urbánková, Klub přátel poezie, Československý spisovatel, Praha. 1974)

Poznámka:
Sonet Ozymandias vyšel poprvé 11. ledna 1818.

Staroegyptské symboly – Djed, Tijet

2010-10-06T06:30:00.002+02:00

Staroegyptské symboly – Džed (Djed) a Tijet, ornamentální výzdoba zakončení zdi, chrám bohyně Hathor, Dendera.
Tato kombinace střídání těchto dvou egyptských symbolů je poměrně častá, především během Nové Říše. Na jedné straně je posvátný sloup boha Osirida – Džed, jenž představuje stabilitu, a na druhé symbol spojený s bohyni Isis – Tijet (známý jako uzel bohyně Isis), reprezentující sílu a magii bohyně, pomoci které dosáhla vzkříšení svého nebeského manžela Ozirida. Oba symboly se používaly i jako amulety.

100 pohledů na SFINGU – 037

2010-10-05T11:25:00.000+02:00

Pohled třicátý sedmý.
Pohled na Velkou Sfingu v Gíze z severovýchodu (foto 2002).

Memnonovy kolosy – 03

2010-10-04T10:56:00.000+02:00

Memnonovy kolosy, Západní Théby, 18. dynastie.
Západ slunce za kolosy (foto 2002).

Karnak – Chrám boha Chonsua – Thovt

2010-10-03T22:57:00.002+02:00

Sedící pavián, chrám boha Chonsua v Karnaku, hypostylový sál, 20. dynastie.
Sympatická socha paviána, kterou by nikdo nečekal mezi sloupy hypostylové síně. Jak víme, pavián je spolu s ibisem posvátným zvířetem doprovázejícím boha Thovta.

100 neobvyklých pohledů na Egypt – 003

2010-10-02T17:46:00.004+02:00

Okřídlený skarabeus, Astronomický strop, detail výzdoby, hypostylový sál, chrám zasvěcený bohyni Hathor, Dendera.
V příspěvku Dendera – Brána císaře Domiciána byla publikována vstupní brána císaře Domiciána s reliéfní malbou okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Text který doprovázel tuto fotografii byl tento: „Skoro unikátní a nádherně malovaný reliéf zobrazuje okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Okřídlený skarabeus není nic neobvyklého v egyptských chrámech, ale v takovém měřítku a na tak významném míste...“

Jen pár kroků dál, v hypostylovém sále hlavního chrámu v Dendeře, na Astronomickém stropě je vyobrazen okřídlený (jednokřídlý) skarabeus (na druhém konci je hlava bohyně Nut). Jedno křídlo u skarabea pravděpodobně plní jen dekorativní funkci. I teď musíme konstatovat, že je to krásný výjev. Stačí jen připomenout že Skarabeus, jenž pro staré Egypťany byl posvátným broukem, byl ten který „kutálí" Slunce po nebeské klenbě, a bůh který mu odpovídá je Cheprer.

Přesné místo tohoto výjevu je na ilustraci v příspěvku:
Nut – Dendera – Description de l'Égypte

Dendera – Brána císaře Domiciána a Trajána

2010-10-01T12:25:00.006+02:00

Několik fotografií ukazují impozantní vstupní bránu císaře Domiciána (tzv. severní brána) do posvátného areálu v Dendeře, zasvěceného bohyni Hathor. Tento druh stavby je charakteristický pro ptolemaiovské a římské období Egypta. Velmí podobná vstupní brána je v malém chrámu bohyň Hathor a Maat v Dér el-Medíně.

▲ Horní část brány, pohled směrem od chrámu bohyně Hathor (ze severu)

▲ Horní část brány, pohled směrem k chrámu bohyně Hathor (z jihu)

▲ Skoro unikátní a nádherně malovaný reliéf zobrazuje okřídleného skarabea na spodní straně překladu brány. Okřídlený skarabeus není nic neobvyklého v egyptských chrámech, ale v takovém měřítku a na tak významném míste...

▲ Na závěr celkový pohled na chrám zasvěcený bohyni Hathor v Dendeře.

Ptahhotep – Muzeum v Sakkáře

2010-09-30T14:09:00.004+02:00

Ptahhotep, malovaná dřevěná socha, Imhotepovo muzeum, Sakkara, 5. dynastie.
Tato krásná socha byla objevena v roce 1940. Dle muzejních pramenů (popis u sochy) socha pochází z hrobky – mastaby vezíra Ptahhotepa, a objevil je Abdelsalem Husein. Ptahhotep byl vezírem (také písařem) během vlády faraona Džedkare Isesiho (sedmý panovník páté dynastie). Je autorem proslulých morálních výroků, rad a naučení.

Ramesseum

2010-09-29T13:41:00.011+02:00

Kolosální socha Ramesse II, chrám boha Amona, Ramesseum, Západní Théby, 19. dynastie.
Téměř zničená socha je skoro o 2 m vyšší než proslulé Memnonovy kolosy. Je to největší sochařské dílo, které kdy v dějinách bylo vyrobeno z jednoho kusu kamene. Mnohé kousky sochy se dnes nacházejí v různých muzeích, a několik kusů ze zachovalo přímo na míste v chrámu, včetně trupu, prstů na noze a ruce. Následující fotografie zobrazují některé částy sochy.

V knize „Egypt – Obrázky z cest“
v nakladatelství E. Beaufort, Praha 1908,
autor Hanuš Mayer o Ramesseu píše:

Mezi chrámovými stavbami břehu západního vyniká Ramesseum, veliké to Memnonium, věnované Ramsem II. bohu slunce Ammonovi. Bohužel je více než polovice nádherných prostor chrámových zničeno a pohřbeno, jen dle základů poznáváme původní krásný půdorys, velmi harmonický a pravidelně založený.

Ne bez pocitu tesknoty kráčíme dnes síněmi a kolonnádami druhdy nádherného Ramessea. Všude obraz zpustošení, veliké hromady rumu. Hřbitov někdejší nádhery…

Nejen neúprosná příroda ti ničila, – více ještě vandalismus perského krále Kambysa vyžádal si za obět, totiž nejkrásnější monumentální sochy a skulptury nejnádhernější.

Rozhořčen volá Mariette: Ce qu’il y a de plus étonant, de la patience et de la force de ceux qui ont apporté d’Assouan ce monolithe pour en faire l’ornement d’un temple, ou de la force et de la patience de ceux, qui l’ont jeté par terre.

A v pravdě srdce zabolí, vidíme-li toto svévolně zničení, tento zločin barbarů, kteří měli trpělivost a silu, srdce a moc mohutný monolith sochy Ramsovy z divé zášti a zběsilosti rozbiti v hromadu ssutin.

Gigantické úlomky kolossa leží na zemi. Socha převyšovala dvěma metry sochy Memnonovy a bylo vypočteno, že kámen vážil přes 1200 tun. Kolik obtíží bylo překonati, než starověcí Egypťané tento žulový balvan z Assuânu do Luksoru dopravili!

Byla to největší socha egyptská; délka nehtu na prstu prostředním má 20 cm a ukazováček je dlouhý úplný metr. Diviti se jest péči, s níž byly tyto obrovské žulové figury zpracovány a uhlazeny.

Jak mohutný byl dojem, jenž kolos ten působil, dokud ještě v plné nádheře a velikosti se vypínal na antickém nádvoří chrámu! Ramses II. chtěl potomstvu zanechati pomník, jenž by neměl sobě rovna, jenž by každý čas svědčil o jeho slávě, moci a velikosti, neboť dle Diodora věstil nápis na podstavci příchozímu: „Já jsem král králů Osymandyas; kdo chce zkoumati, jak jsem veliký a kde ležím, ať překoná některé z mích děl.“ Vysoké sebevědomí tkvi ve slovech těchto.

Pylony a stěny chrámové jsou bohatě vyzdobeny obrazy, ač malby ani sochy nejsou oné výše umělecké jako v chrámu luksorském. Zajímavá vyobrazení mají za podklad dějiny. Na prvním pylonu vidíme obrazy bitev z egyptských bojů proti národům východním; pevnosti, zajatce, oddíly vojska, válečné vozy a výjevy z táborů vojenských; jinde vidíme holdováni bojovníků králi a konečný vítězný jich návrat. Hieroglyfické nápisy doplňují obrazy; před očima máme kus dějepisu.

Průlomem ve zdi na pravo od kolossa vstoupíme do nádvoří druhého; dvojité, pobořené sloupořadí tohoto peristylu, částečně sloupy s uzavřenou hlavicí, částečně čtyřboké pilíře se sochami Osirida, uplatňují se tu ještě velmi pěkně; reliefy, ušlechtilých tvarů na zdi, dělící sál tento od předsíně, zobrazují výjevy z války proti Hethitům a dobytí pevnosti Kadeše na řece Orontes (nynější Asi v Sirii). Král jest větší ostatních a bojuje na svém válečném voze na místě nejohroženějším. Nepřátelé utíkají a jsou tlačeni do řeky, kde tonou; někteří podávají tonoucím soudruhům ruce. Nad tímto obrazem bitvy vidíme slavnost korunovace královské a slavnost žní.

Ramesseum jest jediná stavba egyptská, z níž nabyli jsme důkladné lícně ze starověku. Řecký dějepisec Diodoros Siculus, který za dob Augustových cestoval po Egyptě velmi se ve spise svém podivuje stavbě té a Ramesseum označuje náhrobkem Osyrnandyovým. Třeba že domněnka tato jest mylná, přece jeho popis se hodí téměř úplně na dnešní stav.

Dle vypravování Diodora byl nad vchodem do jednoho sálu, který sloužil za knihovnu, významný nadpis: ,,Útěcha duše“, *) a posvátná tyto slova prý i Kambysa přiměla k ušetření chrámu. Nástropní malby knihovny představují souhvězdí s ochrannými bůžky měsíců a dní a svědčí o dokonalých hvězdařských vědomostech starověkých obyvatel faraonské říše.

Opodál zřícenin Ramessea jsou ssutiny velikých, rozsáhlých cihlových staveb, které bychom dle oblouků a klenutí považovali za mnohem mladší, kdyby na každé cihle nebylo jména Ramses II. Snad byly prostory tyto skladišti a dílnami; našloť se tam mnoho různých obětních nádob, střepů ze džbánů na vino, nástrojů a nářadí, které sloužily na balsamováni mrtvol.

*) Jinak ,,lékárna duše“ (pharmacie de l’ àime.)

▼ Pohled na Ramesseum z výšky (2009)